Jedno motto

Výše uvedené motto je chvályhodné zvláště tehdy, když se stane mottem gymnázia… A určitě bude ještě cennější tehdy, když se s ním ztotožní učitelé i studenti takto ctihodného ústavu.

Měl bych radost dokonalou, kdybych však tuto Einsteinovu myšlenku neopsal z webových stránek v dnešních dnech neslavně proslulého gymnázia v Nymburku. Citát génia má totiž tento ústav ve štítu pro školní rok 2013 – 2014. Pravděpodobně pro výročí narození 100. let spisovatele Bohumila Hrabala – absolventa tohoto 111. let starého gymnázia v Nymburku.

http://www.gym-nymburk.cz/oslavy-vyroci-111-let/gymnazium-bohumila-hrabala.html

Na konci listopadu jsem ovšem jinde na webu četl o tom, jak studenti gymnázia v Nymburku nechtějí, aby jejich škola byla pojmenována po jejím bývalém studentu spisovateli Bohumilu Hrabalovi.

http://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/nb_hrabal_gympl.html

Chtěl bych se velmi přimluvit za Bohumila Hrabala u studentů nymburského gymnázia, poněvadž se mně nechce věřit, že „máme generaci, která nejen že nezná Hrabala, ale není ani schopna, přes veškerou pomoc mrkvosoftu, napsat dopis bez pravopisných chyb, natož odmaturovat z češtiny a matematiky u maturity předlistopadové úrovně. O tom, že by si uměli nebo si chtěli zazpívat, je škoda hovořit.“

(Souvětí v apostrofech jsem přečetl na jiném místě webu.)

Byl bych totiž velmi zklamán, kdyby v městě Nymburku se dařilo jenom vysokoškolskému sportu - basketbalu :-)!

Psáno dne 9.prosince 2014